English version






webmaster

Novodobé fortifikace č. 8 (2002)

Opevnění Gdaňského vrchu Grodzisko
Grzegorz Stępień (Polsko)

Vrch Grodzisko, tyčící se těsně za obvodem městského opevnění Gdaňska, byl pro obranu města nesmírně důležitý. Již v roce 1655 bylo zahájeno jeho opevňování bastionovým způsobem a vyrostla zde mohutná rohová hradba. Pod pruským panstvím byla opevnění posílena, což však nezabránilo jejich dobytí napoleonskou armádou. Ta opevnění opět značně vylepšila, mimo jiné i realizací tzv. "kasemat Haxo". Když se opevnění Grodziska opět vrátila do rukou Prusů, došlo k přestavbě rohové hradby na rozsáhlý polygonální fort, chráněný kaponiérami a vybavený unikátní Carnotovou moždířovou kasematou. Dnes patří fort Grodzisko s přilehlými opevněními a infrastrukturou k nejlépe zachovalým polygonálním opevněním na území Polska a jeho povrch je postupně zbavován vegetace. Článek je ilustrován vynikajícími celostránkovými plánky M. Wojciechovského.

Pohled na val Nízkého ostrostřeleckého bastionu s úkryty.
Foto Grzegorz Stępień 2001.

 

fotografie

Výstavba podzemních chodeb ve verdunských fortech během bitvy
Martin Egger (Švýcarsko)

Stručné informace o verdunské bitvě jsme již v našem časopise přinesli. Jednu z nejzajímavějších kapitol nejen v dějinách této pevnosti, ale fortifikací vůbec, improvizovanou výstavbu podzemních prostor v podzemí verdunských fortů, popisuje článek známého švýcarského odborníka. Úvodem autor zmiňuje konstrukci fortů, které v bojích první světové války nedokázaly odolat nejtěžšímu dělostřelectvu a posádky v nich ukryté byly nucena hledat řešení. Po prvních pokusech o hloubení chodeb, prováděných pod vedením kapitána Harispeho přímo během nejtěžšího ostřelování ve fortu Moulainville, byl tento postup úspěšně aplikován v pozoruhodném rozsahu i u dalších pevnostních objektů, takže po ukončení bojů dosáhla délka podzemních komunikací téměř 30 kilometrů. Autor popisuje podzemní systémy pod jednotlivými forty a tvrzemi pevnosti a metody používané při jejich výstavbě, zvlášť podrobně se přitom věnuje fortu Douaumont, kde podzemní chody hloubily obě bojující strany. Zmiňuje též zajímavé příklady podzemních prostor v Belfortu a Nancy. Jelikož téměř všechny archivní materiály o podzemních prostorách byly zničeny a valná většina chodeb se již zhroutila, je tento článek jednou z mála možností, jak se o tomto zajímavém problému něco dozvědět. (pozn. - článek již byl publikován v časopise IBA-heft a byl převzat se souhlasem autora a vydavatele)

nevybetonovaná štola - Moulainville
Nevybetonovaná štola vedoucí k nouzovému východu fortu Moulainville.
Foto M. Egger.

 

fotografie

Pevnostní objekt KŽ-3 pro věž tanku T-34
Martin Dubánek

Tankových věže začaly být v opevnění využívány v průběhu druhé světové války v německém opevnění a tento relativně levný způsob zesílení obrany se po válce rozšířil do dalších zemí. Výjimkou nezůstalo ani Československo, kdy byl vyprojektovány a na západní hranici státu skutečně stavěny objekty pro věž tanku T-34, složené z betonových prefabrikátů. Autor článku popisuje konstrukci a odolnost objektu, jeho vnitřní vybavení i úpravy tankových věží určených k instalaci do objektu, označovaného KŽ-3. Zvláště podrobně se také věnuje stavebnímu postupu, který se samozřejmě zcela odlišuje od způsobu výstavby normálních pevnostních objektů. Článek je ilustrován plánky a fotografiemi zatím jediného exempláře objektu, který se nám za pomoci západočeských kolegů podařilo nalézt poblíž obce Tři Sekery.

řez objektem KŽ-3
Řez objektem KŽ-3. Narozdíl od objektu na fotografiích není lomený.
Z původního plánu upravil O. Filip, 2001.

 

fotografie

Baterie pobřežní obrany na Kuivasaari
Jarosław Chorzepa (Polsko)

O opevnění přístavu Helsinky jsme již psali v druhém čísle našeho časopisu. Nyní vám přinášíme článek, popisující pozoruhodné osudy jedné z důležitých postavení tohoto opevnění na maličkém ostrůvku Kuivasaari, které sloužilo svému účelu více než 60 let. V době ruského nadvlády byla na ostrůvku postavena pouze jedna otevřená dělostřelecká baterie se stanovištěm pro řízení palby. Po převzetí ostrova finskou armádou byl přímo do původní baterie zabudován čtyřpodlažní objekt, vyzbrojený pancéřovou otočnou věží pro dva kanóny ráže 305 mm. Po druhé světové válce sice byla věž demontována, avšak v roce 1960 byla opět instalována na své místo. Dnes je na ostrůvku vybudována expozice muzea pobřežního dělostřelectva, která však není zahraničním turistů běžně přístupná. Článek je ilustrován archivními plány, fotografiemi perfektně zachovalé baterie a dalších exponátů muzea.

Věž Kuivasaari
Detail otočné věže.
Foto J. Chorzępa.

 

fotografie

Převozné pancéřové kopule "K2" a "K3"
Martin Dubánek

Po druhé světové válce zůstalo na území Československa množství německého fortifikačního vybavení. Jedním z nejzajímavějších prvků byla německé převozné pancéřové kopule, která vyvolaly pozornost odborníků naší armády. Autor v článku velmi podrobně popisuje především zkoušky, které armáda prováděla s ukořistěnými kopulemi, včetně rekonstrukce jedné z nich na otočnou verzi a zmiňuje se i o cvičení, které armáda s kopulemi plánovala. Vzhledem k tomu, že o experimentech souvisejících s opevněním, které v poválečných letech prováděla československá armáda, bylo publikováno velmi málo, doufáme, že Vás tento článek zaujme. Článek je ilustrován kresbami známého polského odborníka Roberta Jurgy.

pancéřová kopule
"Panzernest" v obranné linii z roku 1944 u Krakova, vyfotografovaný před několika lety. Dnes již se na tomto místě nenachází.
Foto J. Sadowski.

 

fotografie

Tvrz Froideterre
Marcus Massing (Německo)


Tvrz Froideterre je malý pěchotní fort v severní části Verdunského pevnostního prstence. Při rozsáhlé modernizace na počátku 20. století byla zesílena betonem a vyzbrojena moderními pevnostními zbraněmi v pancéřových věžích a betonové kasematě. Ve Verdunské bitvě sehrála významnou roli, neboť u ní se zastavil německý postup po hřebeni, na němž předtím padl fort Douaumont a tvrz Thiaumont. V článku autor popisuje konstrukci tvrze a věnuje se především dramatickým událostem, při nichž byla tvrz téměř dobyta německými útočníky. V závěru zmiňuje krátký boj o tvrz v roce 1940 a její poválečné osudy až do dnešních dní.

povrch tvrze Froideterre
Pohled na pravou část tvrze s kasárenskou budovou, kulometnou věží a pozorovacím zvonem. Dobře jsou vidět krátery po ostřelování.
Foto L. Novák 1998.

 

fotografie

Německý těžký objekt v Hradišťku
Martin Dubánek, Jiří Kryštůfek

Ačkoli jsou opevnění na území naší republiky velmi dobře prozkoumána, výjimečně se může podařit nalézt i objekt dosud odborné veřejnosti neznámý. To se podařilo i Martinu Dubánkovi, který objevil archivní informace o velkém objektu, postaveném v období 2. světové války na cvičišti SS v obci Hradištko. Perfektně zachovalý objekt, velikostí i konstrukcí podobný československému pěchotnímu srubu se skutečně podařilo nalézt a pořídit jeho fotografie. Článek je doplněn též plánkem tohoto kuriózního pevnostního objektu.

Německý objekt v Hradišťku
Pohled na čelní stěnu poskytuje nejlepší představu o mohutnosti objektu.
Foto Jiří Kryštůfek 2001.

 

fotografie