English version






webmaster

Novodobé fortifikace č. 2 (1999)

Německé opevnění proti Československu postavené v Bavorsku

Je poměrně známo, že dokonce tak agresivní stát jako nacistické Německo zabezpečoval své vlastní hranice stálými opevněními (ať už pro strategické účely či jen kvůli propagandě). A zatímco bylo publikováno mnoho informací o opevněních na západní hranici či na bývalé hranici s Polskem, zůstává mnoha čtenářům skryta velmi zajímavá informace o tom, že Němci opevňovali také hranici s Československem.
Článek se zabývá opevněním na Bavorské hranici. Autoři čerpali převážně z knihy K. Burkeho o německých opevněních na východní hranici a z vlastních terénních průzkumů. Čtenář obdrží základní informaci o původu, krátké historii a neslavném konci zdejšího opevnění. Článek je navíc doplněn detailním popisem konstrukce pevnůstek, množstvím fotografií a plánů včetně detailní mapy, s jejíž pomocí by měl být čtenář schopen najít v terénu alespoň některé z těžce nalezitelných objektů.

objekt A1, celni pancerova deska
Pohled na pancéřovou desku 10P7 (síla stěny 6 cm). Objekt A1, úsek Ahornberg.
Foto J. Pavel 1999.

 

fotografie

Opevnění Helsinek

Velmi oceňujeme, že vám v druhém čísle můžeme přinést článek od zahraničního autora, hlouběji se zabývajícího ruskými opevněními ve Finsku. Toto téma sice může být pro Středoevropana poněkud exotické, nicméně je jistě zajímavé. Budete překvapeni, jak rozsáhlá, důkladná a finančně náročná opevnění býla postavena carským Ruskem na ochranu strategického přístavu, ačkoliv Rusko nepatřilo mezi průmyslové velmoci.
Cílem článku je v prvé řadě seznámit čtenáře s historií a koncepcí pobřežního i vnitrozemského opevnění postaveného na ochranu města Helsinky před námořními či pozemními útoky. Pro lepší představu je článek doplněn dvěmi mapami a fotografiemi. Čtenář zde nalezne také informace o současném stavu opevnění, jejich použití, či aktivitách směřujících k uchování části tohoto zajímavého pevnostního systému.

pancerova pozorovaci vez
Pancéřová pozorovací věž (Helsinky).
Foto J. Lagerstedt.

 

fotografie

Špionáž proti československému opevnění

O rozsáhlých pokusech německých zpravodajských služeb získat informace o československém opevnění bylo publikováno již mnoho informací. Ale obvykle se jednalo o práce zabývající se specifickými případy a osudy jejich aktérů. Autor tohoto článku by rád krátce seznámil čtenáře s technickou a organizační částí zpravodajské aktivity. Článek obsahuje základní informace o části německých zpravodajských služeb, která se špionáží na opevnění zabývala, o metodách užívaných k získávání informací a jejich výsledcích. Je zde také zmínka o aktivitách československých sil pro zmenšení nebezpečí špionáže. Jako hlavní zdroj byla autorem použita dosud nepublikovaná práce JUDr. Františka Vašky, který se tímto tématem léta zabýval. Článek je pro názornost výsledků německé výzvědné činnosti doplněn špionážními fotografiemi, reprodukcemi náčrtů a německou mapou opevnění v okolí Králík.

K-S 18, nemecka predstava
Německá představa o pěchotním srubu K-S 18 "U kostela" u Dolních Boříkovic.

 

fotografie

 

Fort XI "Dunkowiczki" pevnosti Přemyšl

Ačkoliv na území České republiky není mnoho větších příkladů fortových pevností, nedaleko naší republiky, v dnešním Polsku, existuje mnoho opevnění z éry fortových pevností. Jednou z nich je rakousko-uherská pevnost Přemyšl. Článek se sice zabývá pouze jedním fortem pevnosti, ale ten je obzvláště zajímavý, neboť prošel rozsáhlou modernizací, při které bylo uskutečněno mnoho progresivních technických rešení týkajících se převážně stavby dělostřeleckých věží. Dělostřelecké objekty s jejich pancéřovými polokopulemi svými prvky předčí podobné objekty známých francouzských pevností. Český čtenář bude jistě příjemně překvapen, že tyto věže byly vyrobeny v plzeňské Škodovce. Autor nezapomněl ani na popis bojů, ve kterých hrál fort důležitou roli. Článek je samozřejmě navíc doplněn plány.

půdorys fortu Dunkowiczki
Půdorys fortu Dunkowiczki po přestavbě.

 

fotografie