English version






webmaster

Novodobé fortifikace č. 1 (1999)

Pancéřové kopule Meziříčního opevněného rajónu (MOR)

Snad nejzajímavější úsek německého opevnění se nachází v rovinaté krajině západního Polska (Lubusko). Je nazýván Meziříční opevněný rajón a jeho jedinečnost spočívá v tom, že se skládá především z velkých pěchotních objektů, takzvaných "panzerwerků", jejichž výzbroj je umístěna především v pancéřových kopulích. Článek se zabývá právě pancéřovými kopulemi a dalšími pancéřovými prvky umístěnými ve stropních deskách objektů. Text popisující jejich technické parametry a podrobnosti o použití na jednotlivých typech objektů je doplněn plánky a fotografiemi všech 14 typů těchto prvků použitých na MOR, plánky dalších 4 kopulí, které byly pro toto opevnění plánovány a schématy 13 objektů s vyznačením rozmístění kopulí. V článku nechybí ani informace o pancéřových prvcích, které se dodnes dochovaly.

PzW 716
Stropní deska objektu PzW 716. Tento objekt má výzbroj pouze pod pancířem.
Foto J. Pavel 1998.

 

fotografie

Dělostřelecké pozorování v Orlických horách

Snad proto, že se o naše opevnění nikdy nebojovalo, nebyla dosud v české literatuře zveřejněna práce zabývající se systémem pozorování dělostřeleckých tvrzí v celé jeho úplnosti. Tento nedostatek se alespoň zčásti pokouší odstranit článek popisující kromě pozorovatelen v pevnostních objektech i polní pozorovatelny tvrze Hanička v Orlických horách a předpokládaný způsob jejich využití. V článku je také poprvé podrobně popsána betonová pozorovatelna, kterou si vlastními silami postavila posádka tvrze Hanička. Unikátní pevnostní objekt je zde představen i na plánku a fotografii. Článek obsahuje též přehled všech polních pozorovatelen této tvrze s údaji o jejich umístění a posádkách.

R-S 91
Pěchotní srub R-S 91 "Vrchol". Dělostřelecká pozorovatelna pro tvrz Hanička.

 

fotografie

Tvrz Krakov

Rakouskouherská fortová pevnost se stala tématem dalšího článku, přinášejícího stručný pohled na vývoj pevnosti od prvních zemních valů v polovině 19. století až po stavbu mohutných pancéřových fortů s otočnými dělostřeleckými věžemi. Úmyslem autora bylo především pomoci čtenáři, aby se zorientoval ve velmi složité typologii rakouských fortů, které byly navíc často přestavovány a modernizovány podle vývoje politické situace a ekonomických možností. Článek je také dobrým úvodem pro studium bohaté literatury o jednotlivých fortech, která existuje v Polsku. Článek je doplněn plánky některých typů fortů a objektů z nichž jsou složeny.

Jeden z objektu fortu
Šíjová kasárna fortu 49 1/4 Grebalow.
Foto M. Dubánek 1997.

 

fotografie

 

Finské opevnění - linie Salpa

Málokterá pevnostní linie se nachází tak daleko od naší republiky jako finská linie Salpa a o málokterém opevnění měl český zájemce doposud tak málo informací. Linie Salpa byla postavena v průběhu druhé světové války, aby nahradila zničenou Mannerheimovu linii, na níž malý finský národ svedl hrdinskou, avšak předem prohranou bitvu se sovětským komunistickým kolosem. Článek popisuje stavbu, průběh, výzbroj i technické řešení této linie, vybudované v nehostinné severské krajině. Pro mnohé čtenáře bude zřejmě překvapením jak mohutné a kvalitní opevnění zde bylo vybudováno. Článek je doplněn fotografiemi, plánky objektů a informacemi o veřejnosti přístupných muzeích na tomto opevnění.

maskovany zvon
Maskovaný zvon objektu na Salpa - linii.
Foto Tomáš Šetina.

 

fotografie