English version






webmaster

Novodobé fortifikace č. 11 (2003)

Pancéřová pevnost Toruň
Wojciech Szymański, Mariusz Wojciechowski (Polsko)

Po článcích o polygonálních opevněních (NF 6) a fortovém opevnění Toruně (NF 9), přinášíme dokončení série článků o této nejsilnější pevnosti Německého císařství na východě. Tentokrát je článek věnován modernizaci pevnosti na přelomu 19. a 20. století, především pak výstavbě objektů, vyzbrojených pancéřovými věžemi. Celkem zde byla vybudovány dvě pancéřové baterie s osmi věžemi pro 15 cm houfnice, objekt pro věž s 10 cm kanónem, pancéřový fort se čtyřmi věžemi pro 21 cm houfnice a baterie kanónů na krytých lafetách. Ačkoli Toruň po této stránce nelze srovnávat například se slavnou pevností Méty, je možné zde dodnes najít objekty pro různé typy pancéřových prvků, navíc vesměs v dobrém stavu. Článek je jako vždy ilustrován vynikajícími plánky a řezy objektů a věží M. Wojciechowského a množstvím fotografií dochovaných pancéřových zvonů a objektů pevnosti.

vez 105mm

Zachovalá věž pro kanón ráže 105 mm u silnice do Poznaně je zabudována do samostatného zkušebního objektu. Jde o jedinou věž tohoto typu na východě Evropy.
Foto W. Nowosad.

 

fotografie

Molotovova linie v sektoru Rawa Ruska
Jerzy Sadowski (Polsko)

Jako "Molotova linie" jsou označována opevnění, která od roku 1940 stavěl Sovětský svaz na nové hranici s Německem. Ačkoli patřila svou koncepcí k nejmodernějším, nejsou tato opevnění dosud dostatečně prozkoumána. Článek známého polského autora se sice zabývá popisem opevnění v částí Raworuského opevněného rajónu, přináší však i základní informace o historickém pozadí výstavby celé opevněné linie, koncepci opevnění a také výstavbě a výzbroji objektů. Typologie objektů, kterou ilustruje velké množství kvalitních plánků a fotografií, umožní čtenáři seznámit se se všemi základními typy staveb na Molotovově linii. Stručně jsou zmíněny též boje v úseku Rawa Ruska v roce 1941, využití objektů partyzánskými jednotkami i jejich poválečné osudy. Pro českého čtenáře může být zajímavé i to, že část zbraňových systémů byla zřejmě inspirována zbraněmi československého opevnění a byly to právě protitankové kanóny a kanóny dělostřeleckých srubů "Molotovovy linie", jejichž střílny lze dnes nalézt v opevněních Olomouce.

pechotni srub
Pěchotní srub s protitankovým kanónem v opěrném bodu "Nowe Brusno". Zemina kolem objektu je částečně odkopaná a ve střílně kulometu v ochranném uchu chybí pancíř.
Foto J. Sadowski.

 

fotografie

Opevnění Slovenského národního povstání
Jiří Vaněček

Protiněmecké povstání na Slovensku vypuklo 29.8.1944 a bylo jednou z největších vojenských akcí, kterou se podařilo zorganizovat v týlu německých jednotek. V hornatém terénu dokázali povstalci klást poměrně dlouhý odpor mnohem silnějším jednotkám Wehrmachtu. Pomoci jim k tomu měla i opevnění, které bylo ve velmi krátkém čase vybudováno k přehrazení směrů možného útoku. Tato opevnění jsou dosud odborníkům téměř zcela neznámá, díky terénním výzkumům i archivním dokumentům však byla část opevnění prozkoumána. Článek obsahuje stručný popis výstavby obranných linií, které se skládaly především z překážek a polních opevnění, ale i malých betonových objektů a zakopaných tanků a je ilustrován i plánky objektů a fotografiemi jejich současného stavu.

objekt pro PTK
Objekt pro protitankový kanón u silnice na severním okraji obce Mýto pod Ďumbierom.
Foto J. Vaněček 2001.

 

fotografie

Poválečné osudy věží OR a RO
Martin Dubánek

Z velkorysých plánů na výzbroj československých předválečných opevnění byla z časových důvodů realizována jen malá část. Z těchto zbraní pak většina nepřečkala německou okupaci, přesto se však po válce na území obnoveného státu nacházelo určité množství pevnostních zbraní. Mezi největší unikáty patřila především otočná dělostřelecká věž pro dvě houfnice ráže 100 mm a otočná kulometná věž. Ačkoli tato informace byla v české literatuře zmíněna, podrobnější údaje o dalších osudech těchto pancéřových prvků přináší až článek Martina Dubánka, který vychází z podrobného archivního výzkumu. Článek popisuje stav obou věží a především projekty na jejich využití pro cvičné a dokonce i bojové úkoly. Věže měly být zabudovány do mohutného objektu zvláštní konstrukce, který sice vycházel z předválečných projektů, zároveň však z finančních důvodů spojoval celou infrastrukturu, aby nemuselo být budováno rozsáhlé podzemí. Přílohou článku jsou prány těchto zajímavých objektů. V závěru je popsán i smutný konec věží, k němuž došlo po rozhodnutí, že nebudou využity.

rez objektem pro RO
Řez plánovaným objektem KOR pro dělostřeleckou otočnou výsuvnou věž RO z československého předválečného opevnění. Přístupová chodba ústí přímo do horního patra objektu.
M. Dubánek 2002.

 

 

Německý cvičný objekt s pancéřovými prvky z československého opevnění
P. Táborský, J. Vaněček a T. Fic

Po těžkém objektu v Hradišťku, který byl popsán v 8. čísle našeho časopisu, se na území ČR podařilo objevit další, mimořádně zajímavý německý objekt z doby okupace. Jedná se o velký objekt ve vojenském prostoru Dědice, který pravděpodobně sloužil k výcvikovým účelům. Na rozdíl od zmíněného objektu na cvičišti SS v Hradišťku, který připomíná československý pěchotní srub, je objekt v Dědicích kopií běžného německého těžkého objektu, označovaného jako "panzerwerk". Má však slabší stěny a jeho pancéřová kopule pro kulomet a pozorovací zvon jsou nahrazeny maketami. Dalším unikátním rysem tohoto objektu je použití množství vchodových střílen z československých lehkých a těžkých objektů namísto originálních německých prvků. Ačkoli se objekt nachází v nepřístupném prostoru, jedná se o jeden z nejzajímavějších objevů na území našeho státu.

cvicny pancerwerk Dedice
Pohled na týl objektu v Dědicích. Je vidět vchod a typická velká střílna na obranu vchodu. Cihlová stavba na střeše je poválečná.
Foto J. Vaněček 2002.

 

fotografie